V Praze  dne 01 07 2014

 

P.T.

Všem členům

Výboru ČDS ČLS JEP

------------------------------------------------

 

Věc: Zrušení předpisu 440/2001 Sb. Nové řešení Zákonem 89/2012 Sb., NOZ.

 

            Vážené kolegyně, vážení kolegové,

 

            Stále častěji se objevují články a názory na použití Vyhlášky 440/2001 Sb., o bolestném a ztížení společenského uplatnění. Napsal jsem níže uvedený rozklad, protože se jedná o forensně závažnou problematiku a je třeba postupovat přesně v intencích současné nové legislativy.

 

            Někteří autoři k předmětné věci uvádějí zhruba toto. V poslední době je možno zaznamenat názory, že vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění sice byla zrušena, ale pro oblast vyčíslování odškodnění pracovních úrazů je stále použitelná. Podle některých pojišťoven, advokátů, ministerstev a další instituce je nutno vycházet z toho, že předmětná vyhláška v případě vyčíslení odškodnění bolestného a ZSU při pracovních úrazech nadále platí. neboť na ni odkazuje zákoník práce v ustanovení § 394 odst. 2. Toto ustanovení stanoví, že „do doby nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky č. 50/2003 Sb.“. Vzhledem k tomu, že účinnost zákona o úrazovém pojištění je v současné době stanovena na 1. ledna 2015, mělo by se do konce roku 2014 nadále postupovat podle citované vyhlášky.  ( !!!!!!! pozor, nebezpečný  nesmysl ).

 

Závěr 1. Výše uvedená spekulace je zcela mimo realitu. Vyhláška 440 není použitelná a nelze podle ní nic stanovovat. NOZ 89/2012 Sb., ve svém § 3080, jeho bod 237, byla předmětná materie ( 440) v ý s l o v n ě  zrušena in toto,  bez náhrady. Tedy jestliže z původního textu n i c   n e p l a t í, text je zrušen, jde o prázdnou množinu, nelze dovozovat případné použití neexistujícího textu. Naopak by šlo o nezákonný akt, neboť v rozporu s ústavním pořádkem by byla využívána již neexistující materie.  

 

            Někteří autoři poukazují na § 3029, odst. 1, kde úmyslem zákonodárce bylo jednotné odškodňování újmy na zdraví pro celou oblast civilního práva.  Dále uvádějí, že  některé pojišťovny si zvolí tuto zrušenou vyhlášku jako metodickou pomůcku pro vyčíslování náhrad i po 1.1. 2014. V takovém případě nic nebrání lékaři vyčíslení podle zrušené vyhlášky provést, ovšem s dodatkem, že tak bylo učiněno na výslovnou žádost pojišťovny nebo pacienta.  vyčíslení nemá charakter posudku, jako tomu bylo do 31.12. 2013. takovéto vyčíslení podle zrušené vyhlášky lékař provést nemusí a může do žádosti uvést pouze kódy diagnóz podle MKN nebo popis poškození zdraví Je pak na příslušném subjektu (pojišťovně, soudu, atd.), aby si zhodnocení výše provedl sám.

 

Závěr 2. Neplatnou, zrušenou ,neexistující materii, vyřazenou ze sbírky zákonů,  si nemohou pojišťovny brát jako metodickou pomůcku. Lékaři  b r á n í  použití neexistující materie, a proto ji nesmí  použít dnem 01 01 2014 a následující. Ani instituce ani občan se nemůže řídit neexistujícím předpisem sbírky zákonů, to nezávisí na jeho vůli.  Navíc by šlo o neústavní akt, protože za zaniklou Vyhlášku 440 je problematika  cestou NOZ řešena jiným způsobem, viz níže. Neústavnost použítí V 440 spočívá v tom, že  nelze použít §§ nižší právní navíc neexistující normy a tím derogovat §§ vyšší právní normy NOZ(navíc platné a účinné). Tedy ten, kdo uvádí, že V 440 je ještě použitelná, postupuje n e u s t a v n ě, neboť NOZ, Zákon 89 / 2012 Sb., jeho § 3029, odst.1 přímo stanoví: Dovolávají-li se právní předpisy ustanovení, která se tímto zákonem zrušují, vstupují na jejich místo jim odpovídající ustanovení tohoto zákona.  A těmi jsou §§ 2951 a následující.

 

§ 2951

(1) Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

(2) Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

§ 2952

Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

§ 2955

Nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.

§ 2956

Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

§ 2957

Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba  vyvolala.

§ 2958

Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

§ 2959

Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

§ 2960  Náklady spojené s péčí o zdraví

Škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

§ 2962

(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

§ 2963

(1) Po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu. Dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám.

§ 2964

Náhrada za ztrátu na důchodu náleží poškozenému ve výši rozdílu mezi důchodem, na který poškozenému vzniklo právo, a důchodem, na který by mu bylo vzniklo právo, jestliže by do základu, z něhož byl vyměřen důchod, byla zahrnuta náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kterou poškozený pobíral v době rozhodné pro vyměření důchodu.

§ 2966

(1) Při usmrcení hradí škůdce peněžitým důchodem náklady na výživu pozůstalým, kterým zemřelý ke dni své smrti poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu. Náhrada náleží pozůstalým ve výši rozdílu mezi dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu a tím, co by poškozený podle rozumného očekávání mohl pozůstalým na těchto nákladech poskytovat, pokud by k jeho zranění nedošlo.

§ 2967

(1) Při výpočtu náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého; náhrada nákladů na výživu pozůstalým nebo jiným osobám však nesmí úhrnem převýšit to, co by zemřelému náleželo jako náhrada za ztrátu na výdělku, případně na důchodu.

(2) Při vyměření náhrady pozůstalým se přihlédne také k tomu, jak dlouho by usmrcený pravděpodobně žil, nebýt zranění. Při vyměření náhrady jiným osobám se přihlédne k tomu, jak dlouho by usmrcený plnění pravděpodobně poskytoval.

 

Závěr 3. Problematiku nově stanoví výše uvedené a další  §§ NOZ, a to od 01 01 2014.   Uvědomme si, že je v našem bytostném zájmu věc  podpojištění řešit, protože NOZ se vztahuje zejména na vztah lékař/ pacient ( jiná profese/pacient), občan/občan, řidič/občan. Komerční pojišťovny za nás uhradí jen plnění do původně sjednané částky. Cena způsobené škody se změnou legislativy mnohonásobně zvýší. A znovu připomínám, že  nově podle NOZ se soudem stanoví mnohem více než ukládal zrušený předpis 440/2001Sb.: Nově jsou to   škoda, nemajetková újma, ušlý zisk, duševní útrapy, bolestné, ztížení společenského uplatnění, náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, náhrada mezi původním výdělkem a nemocenskou nebo Invalidním důchodem, případně další,, které stanoví soud. Komerční pojišťovny nemohou krýt jen původní bolestné a ZSU, ale jsou ex lege povinny zohlednit všechny kategorie,    které  uvádí NOZ. Jiná věc je současný fenomen podpojištění, neboť sjednané krytí pojistné události nepokryje mnohem větší výši škody po 01 01 2014.

   

 

S mnoha pozdravy

MUDr. Tomáš Merhaut

        Člen výboru ČDS ČLS JEP

     Člen Akreditační komise MZ ČR

Ředitel kanceláře Revizní komise a Čestné rady ČLK